Jak konflikt v Perském zálivu ovlivnil ropu, zlato a akciový trh

Blízký východ se opět dostal do centra pozornosti, když napětí mezi USA, Izraelem a Íránem vygradovalo a od konce února vedlo k sérii útoků. Kromě početných útoků Íránu na ropná a plynárenská zařízení napříč Perským zálivem se země rozhodla převzít úplnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Jde o důležitý energetický uzel, kterým se přepravuje asi 31 % globálních dodávek ropy a 20 % dodávek zkapalněného zemního plynu. V důsledku zvýšeného rizika útoků stojí v přístavech podle firmy Clarkson Research asi 3 700 lodí, což vede ke zpožděním a snížení dodávek. První reakcí byla volatilita na trhu s ropou a plynem. Futures na ropu Crude WTI od začátku konfliktu 28. února 2026 vzrostly asi o 12 % a k 4. březnu jejich cena překonala úroveň 75 USD, čímž se dostaly na více než roční maximum. Velmi podobný vývoj zaznamenaly i ceny futures kontraktů na ropu Brent, přičemž ty překonaly úroveň 81 USD. Cena zemního plynu sice vzrostla asi o 12 %, ale k 4. březnu 2026 klesla téměř o 7 % opět pod úroveň 3 USD. Výrazný skok zaznamenaly nizozemské kontrakty na plyn, jejichž cena k 3. březnu vyskočila až o 96 % a následně klesla o 22 % na 49 EUR *

Vývoj cen futures Crude Oil WTI za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Vývoj cen futures Brent Oil za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Vývoj cen futures Natural gas za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Vývoj cen futures na nizozemský plyn za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Nelichotivá očekávání

Podle expertů existuje více analýz a odhadů, kam mohou ceny ropy růst. Ty se pohybují mezi 80 až více než 100 USD za barel v závislosti na délce trvání konfliktu. [1] Dlouhotrvající konflikt a rostoucí ceny paliv by v konečném důsledku ovlivnily dodavatelské řetězce, zvýšení cen pro běžné lidi a zpomalení ekonomiky. Podle výpočtů analytiků by růst ceny ropy o 10 dolarů způsobil nárůst inflace o 0,4 %.

Nečekaný pohyb žlutého kovu

Jak to tradičně bývá, v časech konfliktů a nejistoty se investoři obracejí na bezpečné přístavy, jakými jsou kovy. Aktuální situace nám však ukázala, jak jsou trhy nestálé, když zlato i stříbro klesly. Začátek března se v obou případech nesl ve znamení růstu, ale k 4. březnu klesly na úrovně přibližně 5 120 USD v případě žlutého kovu a 82 USD za unci stříbra.* Podle analytiků za tím stojí především posilující dolar a fakt, že se trh spíše zaměřuje na ekonomické důsledky, jako je růst inflace a riziko spojené s pozastavením snižování úrokových sazeb. To však neznamená, že se situace nemůže změnit a v případě pokračující eskalace by vývoj cen nabral jiný směr.

Vývoj cen spotového zlata za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Vývoj cen spotového stříbra za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*

Napjaté akciové trhy

Pohyby směrem dolů reagoval i globální akciový trh. V Americe klesly hlavní akciové indexy začátkem března přibližně o 1 %, zatímco v Evropě šlo o 2 %, přičemž některé indexy rozšířily ztráty na více než 3 %.* V Asii zaznamenal největší propad jihokorejský Kospi s více než 12 %. K 4. březnu se většině podařilo ztráty snížit.* Zasaženy byly i akcie ze sektoru leteckého průmyslu, spotřebitelských služeb a cestovního ruchu. Uzavření vzdušného prostoru nad většinou Perského zálivu, zejména vyhledávaných destinací jako Dubaj a Tel Aviv, vedlo ke zrušení tisíců letů, přičemž podle letecké společnosti Cirium šlo asi o 11 000 letů. Z dlouhodobého hlediska má situace dopad i na luxusní zboží, protože podle Morgan Stanley tvoří Blízký východ až 6 % celosvětových prodejů. Například ve Spojených arabských emirátech, hlavně v Dubaji, pochází velká část příjmů právě z tohoto segmentu. Na druhou stranu jsou vítězi akcie energetických a obranných společností, které rostou díky vyšším cenám paliv a potřebě zvýšené bezpečnosti.

Nejvíce ohrožena je Asie

Je zřejmé, že vliv konfliktu je nerovnoměrný a některé segmenty, dokonce i země, jsou vystaveny většímu riziku. Asijské země jako Čína, Japonsko a Jižní Korea jsou výrazně zranitelné, protože jejich energetická bezpečnost je závislá na dovozu ropy a plynu, který prochází průlivem. Všechny tři země dovážejí z blízkovýchodních zemí více než 70 % svých zásob a velká část prochází tímto geografickým bodem. Podle analytiků Kpler jsou nejvíce zasaženými státy Jižní Asie, protože 99 % plynu dováží Pákistán z Emirátů, 72 % dováží Bangladéš a více než polovinu svých zásob odtud importuje Indie. Pod tlakem jsou i evropské ekonomiky, které se snaží diverzifikovat dodavatelské řetězce mimo ruské suroviny. Spojené státy, méně závislé na ropě ze zasaženého regionu, nejsou imunní. Vyšší ceny benzínu a paliv spotřebitelům snižují příjem, což ovlivňuje jejich chování a výdaje.

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků

[1] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, která mohou být nepřesná, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají obtížně předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.