Blízký východ se opět dostal do centra pozornosti, když se od konce února vyostřily napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, což vedlo k sérii útoků. Kromě četných íránských útoků na ropná a plynová zařízení v Perském zálivu se tato země rozhodla převzít plnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Jedná se o důležitý energetický uzel, přes který prochází přibližně 31 % celosvětových dodávek ropy a 20 % dodávek zkapalněného zemního plynu. Vzhledem ke zvýšenému riziku útoků podle společnosti Clarkson Research v současné době čeká v přístavech přibližně 3 700 lodí, což vede ke zpožděním a snížení dodávek. První reakcí byla volatilita na ropných a plynových trzích. Futures na ropu WTI vzrostly od začátku konfliktu 28. února 2026 přibližně o 12 % a do 4. března jejich cena překročila hranici 75 USD, čímž dosáhla více než ročního maxima. Velmi podobný vývoj byl zaznamenán i u futures na ropu Brent, jejichž cena překročila hranici 81 USD. Cena zemního plynu vzrostla přibližně o 12 %, avšak do 4. března 2026 opět klesla o téměř 7 % pod hranici 3 USD. Nizozemské kontrakty na zemní plyn zaznamenaly výrazný skok, přičemž ceny do 3. března vzrostly až o 96 % a následně klesly o 22 % na 49 EUR.*
Vývoj cen futures na ropu WTI za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Vývoj cen futures na ropu Brent za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Vývoj cen futures na zemní plyn za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Vývoj cen nizozemských futures na zemní plyn za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Nepříznivá očekávání
Podle odborníků existuje několik analýz a odhadů ohledně toho, jak vysoko mohou ceny ropy stoupnout. Ty se pohybují v rozmezí od 80 do více než 100 USD za barel v závislosti na délce trvání konfliktu. [1] Dlouhotrvající konflikt a rostoucí ceny pohonných hmot by nakonec ovlivnily dodavatelské řetězce, zvýšily ceny pro běžné občany a zpomalily ekonomiku. Podle výpočtů analytiků by nárůst cen ropy o 10 dolarů způsobil zvýšení inflace o 0,4 %.
Neočekávaný vývoj cen žlutého kovu
Jak je již tradicí, v dobách konfliktů a nejistoty se investoři obracejí k bezpečným přístavům, jako jsou kovy. Současná situace však ukázala, jak nestabilní mohou trhy být, neboť ceny zlata i stříbra poklesly. Začátek března byl v obou případech ve znamení růstu, ale do 4. března klesly ceny žlutého kovu na úroveň přibližně 5 120 USD a cena stříbra na 82 USD za unci.* Podle analytiků je to způsobeno především posilujícím dolarem a skutečností, že se trh více soustředí na ekonomické důsledky, jako je rostoucí inflace a riziko spojené s pozastavením snižování úrokových sazeb. To však neznamená, že se situace nemůže změnit, a v případě pokračující eskalace by se vývoj cen mohl ubírat jiným směrem.
Vývoj spotových cen zlata za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Vývoj spotových cen stříbra za posledních 5 let. Zdroj: Investing.com*
Napjaté situace na akciových trzích
Globální akciové trhy rovněž reagovaly poklesem. V Americe hlavní akciové indexy na začátku března klesly přibližně o 1 %, zatímco v Evropě to bylo asi o 2 %, přičemž některé indexy prohloubily ztráty na více než 3 %.* V Asii zaznamenal největší propad jihokorejský index Kospi, a to o více než 12 %. Do 4. března se většině z nich podařilo ztráty snížit.* Zasaženy byly také akcie v odvětvích letecké dopravy, spotřebitelských služeb a cestovního ruchu. Uzavření vzdušného prostoru nad většinu Perského zálivu, zejména nad oblíbenými destinacemi jako Dubaj a Tel Aviv, vedlo ke zrušení tisíců letů; letecká společnost Cirium uvádí přibližně 11 000 letů. Z dlouhodobého hlediska má situace dopad i na segment luxusního zboží, neboť podle společnosti Morgan Stanley představuje Blízký východ až 6 % celosvětového obratu. Například ve Spojených arabských emirátech, zejména v Dubaji, pochází velká část příjmů právě z tohoto segmentu. Naopak vítězi jsou akcie energetických a obranných společností, které rostou díky vyšším cenám pohonných hmot a potřebě zvýšené bezpečnosti.
Asie je nejvíce ohrožena
Je zřejmé, že dopad konfliktu je nerovnoměrný a některé segmenty, ba dokonce i celé země, jsou vystaveny většímu riziku. Asijské země, jako jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea, jsou velmi zranitelné, protože jejich energetická bezpečnost závisí na dovozu ropy a plynu, který prochází touto úžinou. Všechny tři země dovážejí více než 70 % svých dodávek ze zemí Blízkého východu a velká část z nich prochází právě tímto geografickým bodem. Podle analytiků ze společnosti Kpler jsou nejvíce zasaženy jihoasijské státy, neboť Pákistán dováží 99 % svého plynu ze Spojených arabských emirátů, Bangladéš 72 % a Indie odtud dováží více než polovinu svých dodávek. Pod tlakem jsou také evropské ekonomiky, které se snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce a omezit závislost na ruských zdrojích. Ani Spojené státy, které jsou na ropě z postižené oblasti méně závislé, nejsou ušetřeny. Vyšší ceny benzínu a pohonných hmot snižují příjmy spotřebitelů, což ovlivňuje jejich chování a výdaje.
* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků
[1] Prohlášení o výhledu do budoucna vycházejí z předpokladů a současných očekávání, která mohou být nepřesná, nebo ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucích výsledků. Jsou spojena s riziky a dalšími nejistotami, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo naznačeny v jakýchkoli prohlášeních o budoucím vývoji.
.svg)
.svg)
.svg)