Fiskální podpora v Německu jako motor růstu v Evropě?

Fiskální stimuly slouží v dobách slabší poptávky jako podpora ekonomické aktivity, včetně investic a zaměstnanosti, přičemž Německo vynaloží mimo svůj hlavní rozpočet celkem přibližně 500 miliard EUR navíc. Balíček, který byl schválen v březnu loňského roku, má být v nadcházejících letech nasměrován do infrastruktury, projektů souvisejících s klimatem a obrany. Nejnovější makroekonomická data přinesla pozitivní zprávy a naznačila, že se očekává příliv veřejných investic. Podle Bank of America (BofA) vzrostly nové zakázky v německém průmyslu na tříměsíční anualizované bázi o 40 %. Podle CNBC banka uvedla, že růst se týkal především segmentů těžkého strojírenství, elektrotechniky a obrany. Zlepšení bylo patrné i v meziměsíčním srovnání, neboť Spolkový statistický úřad zveřejnil, že objednávky v prosinci vzrostly téměř o 8 %. Vzhledem k očekávanému poklesu o více než 2 % se tedy jednalo o solidní výkon, přičemž šlo o nejsilnější růst od roku 2023. Ve sledovaném období vzrostly objednávky v odvětvích kovových výrobků, strojírenství a elektroniky, na druhou stranu však poklesly objednávky vojenských vozidel a automobilů.

Rok 2026 jako očekávaný rok růstu

Bank of America rovněž zvýšila svůj odhad růstu německé ekonomiky v letošním roce na 1 %, zatímco růst v eurozóně odhaduje na 1,2 %. Optimistická je i společnost Goldman Sachs, která uvádí, že taková fiskální politika by měla tvořit polovinu růstu. Analytici z Goldmanu však varují před ambiciózními cíli, jejichž realizace může zaostávat, dodávají však, že rozsah expanze je významný. Z dlouhodobého hlediska by průmyslové zakázky mohly být podporovány zejména výdaji směřujícími do oblasti nákupu, údržby, dopravy, digitalizace a energetiky.

Dopad na Evropu

Růst Německa je přínosem i pro zbytek Evropy, jelikož je klíčovým a největším obchodním partnerem. Průzkum BofA dále ukázal, že až 63 % respondentů považuje finanční balíček za hlavní motor růstu pro Evropu, zatímco poptávka po určitých produktech se může projevit v celém regionu. 59 % zase očekává, že vyšší výdaje EU určené na obranu mohou pomoci oddělit se od politiky a vývoje v USA. Zejména pokud vezmeme v úvahu očekávané zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.

Co se očekává na trzích?

Průzkum také ukázal optimismus v souvislosti s kapitálovými trhy. Rekordně vysoké procento respondentů průzkumu, a to až 74 %, očekává v nadcházejících měsících zrychlení růstu, zatímco až 89 % investorů očekává v příštím roce růst evropských akcií. Největší potenciál by měly mít odvětví průmyslu a surovin, přičemž v Evropě by měl být nejoblíbenější právě německý akciový trh. Jak uvádí portál Investing, Bank of America varuje, že dvouciferný růst akciového trhu v posledních měsících již může tyto pozitivní očekávání odrážet, a zároveň dodává, že pokud by se makroekonomická data nezlepšila, trh by mohl reagovat opačným směrem. Rizikem zůstává také slabší růst soukromé poptávky.

Stíhačky za miliardy?

Do hry vstupuje také geopolitický rozměr. Podle agentury Reuters zvažuje Německo nákup dalších stíhacích letounů z USA, což by mohlo prohloubit spolupráci v oblasti obrany s Washingtonem. Očekává se, že země zakoupí více než 35 stíhacích letounů, které si pořídila v roce 2022, přičemž cena jednoho z nich činí přibližně 80 milionů USD. Podle německé vlády zatím nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení. Potenciální objednávka je v rozporu s nezávislostí Evropy na USA a zároveň může oslabit společný německo-francouzský projekt. Kancléř Friedrich Merz navíc zpochybnil nutnost vývoje nového systému řízení stíhacích letounů, což mělo být původním účelem projektu.