Evropské akcie dosahují rekordních maxim. Silné výsledky zatím převážily nad riziky

Evropský rekord

Index STOXX 600 uzavřel první srpnový týden na rekordní úrovni 662,89 bodů (k 7. srpnu 2026), čímž zaznamenal čtvrtý týden růstu v řadě. Tento úspěch byl tažen nejen indexem STOXX 600, ale také většinou evropských indexů, zejména díky finančním výsledkům velkých společností, které se ukázaly jako hlavní motor růstu. Podle údajů LSEG se očekává, že společnosti v indexu zvýší své zisky za druhé čtvrtletí o více než 22 %, což by představovalo nejrychlejší růst od konce roku 2022. [1] Je zajímavé, že květnové odhady naznačovaly růst pouze kolem 12 %. Pozitivní pro Evropu byla i ekonomická data z druhé strany Atlantiku. Americký trh práce mírně oslabil, čímž se zmírnily obavy, že centrální banka zpřísní svou měnovou politiku. Navzdory pozitivnímu vývoji se index STOXX 600 později mírně stáhl ze svých maxim a poklesl o 0,25 %, zůstal však blízko rekordních úrovní. K 12. srpnu 2026 se pohyboval na úrovni 660,42 bodů. Za uplynulý rok index posílil o více než 20 %, zatímco z pětiletého hlediska činil nárůst téměř 39 %.*

Zdroj: Google Finance*

Technologie a umělá inteligence jako hlavní hnací síla

K historicky vysokým hodnotám nejvíce přispěly společnosti z technologického sektoru, které patřily k nejvýkonnějším složkám indexu. CNBC poukázala na to, že pět nejvýkonnějších evropských akcií letošního roku souvisí s odvětvím polovodičů. Patřily mezi ně společnosti Soitec, AT&S, Technoprobe, Aixtron a francouzsko-italská společnost ST Microelectronics. Jejich růst nám ukazuje, že masivní investice do umělé inteligence již nejsou výsadou pouze USA, přičemž investoři oceňují zejména velký počet objednávek a – díky nízké nabídce a vysoké poptávce – potenciální budoucí pozitivní výsledky. Některé společnosti však i zde narazily na překážku a po prudkém vzestupu klesly ze svých maxim. Tento vývoj nám ukazuje, že navzdory významu technologického sektoru jsou očekávání také velmi vysoká.

Růst nespočívá pouze v technologii

Síla evropských akcií nespočívala pouze v technologickém sektoru; silné výsledky zaznamenaly také banky, energetické společnosti a zdravotnictví. Podle CNBC těžil bankovní sektor z odolné ekonomiky, stále silných úrokových marží a zvýšené aktivity na finančních trzích. Energetické společnosti naopak těží z vyšších cen ropy a plynu, které souvisejí s napětím na Blízkém východě. Zdravotnictví bylo podpořeno výsledky jednotlivých společností, jako je například dánská firma Genmab. Nezaostával ani stavební sektor, který těžil ze silné poptávky po výstavbě datových center. Dobrým příkladem je výrobce stavebních materiálů Kingspan. Sezóna zveřejňování výsledků však také ukazuje, že dobré výsledky již automaticky neznamenají růst na akciovém trhu. Příkladem je česká obranná společnost CSG, jejíž akcie na burze oslabily navzdory tržbám převyšujícím očekávání, nebo německá pojišťovací divize Munich Re. Agentura Reuters proto poukazuje na to, že i když fundamenty zůstávají zdravé, vyšší valuace snižují toleranci investorů vůči zklamáním.

Rekordy zatím nevymažou geopolitická rizika

Za rekordními hodnotami evropských akcií se skrývá nepříjemný paradox. Trh roste navzdory nejistotě ohledně dodávek energie v souvislosti s Hormuzským průlivem, kterým proplouvá jen několik lodí – desetidenní průměr činí pouhých 11 plavidel. Zatímco vyšší ceny komodit pomáhají energetickým společnostem, pro ekonomiku představují výzvu – od rostoucího inflačního tlaku a zvyšujících se nákladů až po komplikace s uvolňováním měnové politiky. Podle analytiků zůstává energetický sektor jedním z největších krátkodobých rizik pro evropské akcie. Prozatím jsou investoři schopni geopolitické napětí přehlédnout právě díky silným finančním výsledkům společností.

Srpen přinesl poklesy

Z historického hlediska je zajímavé, že evropský akciový trh zahájil srpen 2026 na rekordních úrovních. Tento letní měsíc má v Evropě pověst slabšího období, a proto je spojován s takzvanou „srpnovou kletbou“. Nejedná se v zásadě o špatný měsíc; spíše šlo o roky, kdy se v tomto měsíci odehrály mimořádné události. Například index EURO STOXX 50 zaznamenal v tomto měsíci v letech 1990, 1997–1998, 2011 a 2015* poklesy přibližně o 9 až 14 %, přičemž mezi důvody patřila finanční krize v Rusku, v Asii a evropská dluhová krize. Dalším faktorem může být slabší likvidita během prázdninového období, a pokud se zároveň objeví významná zpráva, mohou být cenové pohyby výraznější. Letošní srpen je v tomto kontextu zajímavý právě proto, že evropské akcie se již nacházejí na rekordních úrovních a čelí také geopolitickému riziku, zatímco na druhou stranu mají tentokrát za sebou silnější výsledkovou sezónu. Do konce měsíce však zbývá ještě několik týdnů, které mohou přinést různé události.

* Minulé výsledky nejsou zárukou budoucích výnosů.

[1] Prohlášení o výhledu do budoucna vycházejí z předpokladů a současných očekávání, která mohou být nepřesná, nebo ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucích výsledků. Jsou spojena s riziky a dalšími nejistotami, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo naznačeny v jakýchkoli výhledových prohlášeních.

Tento text představuje marketingovou komunikaci. Nepředstavuje žádnou formu investičního poradenství ani investičního výzkumu, ani nabídku jakékoli transakce týkající se finančního nástroje. Obsah textu nezohledňuje individuální okolnosti čtenářů, jejich zkušenosti ani finanční situaci. Minulé výsledky nejsou zárukou ani předpovědí budoucích výsledků.